Co se u nás dělo v říjnu …

Měsíc říjen byl opravdu nabitý událostmi všeho druhu - a byl to měsíc docela náročný, nejen co se aktivit týká, ale především byl silně podbarvený emocemi. A jak všichni víme, emoce s námi umí pěkně zacvičit, ale bez nich by to prostě nebylo ono. Projevení emocí je prý znakem síly, je to i známka toho, že srdíčko je otevřené a dokáže prožitky sdílet s ostatními.

A co jsme tedy tento měsíc mohli společně sdílet?

Hned 1. října byl Mezinárodní den seniorů a klienti se mohli mezi sebou pobavit při kávě a malém občerstvení na kulturních místnostech.

Od 6. října do 12. října probíhal v celé České republice Týden v sociálních službách a při této příležitosti byl na každý den v našem zařízení připraven nějaký program. Klienti si nejvíce užili podzimní dílny se studenty Střední pedagogické školy. Pro veřejnost byl asi největším přínosem Den otevřených dveří.

Samozřejmě jako každý měsíc se cestovalo a s Cestománií jsme navštívili Austrálii a s panem profesorem A. Pavelkou se brouzdalo po Čechách.

Hlavní událostí měsíce byl křest nového kuželkářského hřiště a 1. turnaj v kuželkách. Tahle úžasná akce proběhla 8. října a nebyla úžasná a vydařená jen kvůli sportovnímu charakteru dne, ale byla spojená i s oficiálním rozloučením naši bývalé paní vedoucí úseku přímé obslužné péče Mirky Čopákové s našimi klienty. Ty, se kterými nemohla strávit odpoledne na zahradě, navštívila osobně na jejich pokojích a prohodila alespoň pár milých slov. S ostatními si užila sportovně – zábavné odpoledne na zahradě, kde se soutěžilo, grilovalo, zpívalo, pilo pivečko, teplý čajík, vzpomínalo a povídalo. Bylo veselo, ale tak trochu i smutno. Naše skvělá paní „vrchní“ nám totiž všem přirostla k srdíčku a představa, že tahle akce s ní je již poslední nám naháněla slzičky do očí. Takže odpoledne bylo prosycené plnou škálou emocí od radosti ze hry, přes dojetí, až po určitý smutek z končícího období.

A málem bych zapomněla... Kdo vlastně vyhrál? První cenu turnaje si odnášel pan Zdeněk Ševčík, druhá byla novopečená obyvatelka paní Müllerová Jiřina a třetí naše stálice na stupních vítězů paní Ludmila Jarošová. Ti ostatní určitě neodcházeli s prázdnou. Pocit spokojenosti s pěkně prožitého odpoledne a dobrou náladu, možná s trochou nostalgie, si odnášeli úplně všichni. Na další turnaj v kuželkách si totiž budeme muset počkat až do jara. V měsíci listopadu ještě naši zahradu rozzáří dýňová strašidýlka a pak ještě v prosinci vánoční stromeček. Tak plnými doušky ještě užívejte slunečných dnů podzimu, ať je v zimě z čeho čerpat a dobrému zdraví a náladě se těšíme až do jara.